Jak co nejrychleji usušit palivové dřevo?

 

Základem pro správné topení v krbu či krbových kamnech je používat řádně proschlé dřevo, tedy s vlhkostí pod 20%, ideálně kolem 15% vlhkosti. Ovšem koupit palivové dřevo s garancí, že je skutečně suché je problém. Málokdy bývá k sehnání a když už, tak jeho cena je daleko vyšší - někdy i několikanásobně - než cena surového palivového dřeva.

 

Většinou se Vám povede nakoupit jen palivové dřevo více či méně vlhké, tedy na topení nevhodné až nepoužitelné. Pokud nemáme připravené zásoby suchého palivového dřeva, potřebujeme si jej co nejrychleji připravit. Takže pak řešíme otázku - za jak dlouho se ze surového dřeva stane kvalitní, suché palivové dřevo? Na internetu je možné najít různé odpovědi na tuto otázku - většinou že dřevo potřebuje schnout nejméně dva, tři, čtyři roky, či čím déle, tím lépe... Znamená to, že si v novém krbu, či krbových kamnech zatopíme až za dva-tři roky? Naštěstí ne! Ono totiž nejde o to, jak dlouho palivové dřevo sušíme, ale jakým způsobem jej sušíme. Při správném sušení totiž palivové dřevo usušíme dokonce již i přes jedno jediné léto - pokud zrovna není extrémně deštivý rok. Kdežto při špatném sušení nám dřevo neuschne pořádně vlastně nikdy - spíše pomalu spouchne..

Tak jak na rychlé a kvalitní usušení palivového dřeva, abychom jej mohli ještě tentýž rok použít v krbu či krbových kamnech? Dřevo je potřeba nakupit, zpracovat, usušit, uskladnit. Surové palivové dřevo je potřeba kupit co nejdříve na jaře. Je totiž lepší, pokud je dřevo těžené pokud možno v období vegetačního klidu, tedy v zimě. Jakmile začne strom na jaře - a to klidně již v únoru! - tzv. táhnout mízu, tak vlhkost dřeva, především v podkorové zóně, velmi narůstá - a sušení bude výrazně delší. Ale hlavně je důležité mít co nejvíce času na usušení dřeva do začátku topné sezóny na podzim. Pokud nestihneme na přelomu zimy a jara nakoupit v zimě natěžené dřevo, tak pořád máme možnost nakoupit během jara a brzkého léta tzv. souše. Je to dřevo stromů, které z nějakého důvodu uschly na stojato v lese. Dnes je to nejčastěji tzv. kůrovcové dřevo, tedy smrky, které uschly v lese po napadení kůrovcem. Toto dřevo je již částečně proschlé a není proto problém jej během léta dosušit.

Nakoupené a dovezené surové palivové dřevo je následně nutné ihned zpracovat - nakrátit a naštípat. Proč je nutné palivové dřevo nařezat a naštípat před sušením i jak to provést jsme Vám nastínili v předchozím článku.

Připravená polínka je potřeba usušit. A zde se dostáváme k tomu - jak usušit. Palivové dřevo je totiž třeba sušit proudícím vzduchem! To je alfa a omega rychlého usušení. Pokud budeme dřevo sušit někde, kde vzduch neproudí, bude schnout velmi dlouho, případně neuschne pořádně nikdy a začne rovnou trouchnivět či hnít. Hodně citlivé jsou na to některé listnaté dřeviny, jako třeba bříza, topol, lípa, buk. Není totiž pravda, že tyto druhy palivového dřeva nelze dlouhodobě skladovat - lze, ale je nutné, aby tyto dřeviny byly rychle řádně vysušené a následně pak skladované na suchém místě. Takže zapomeňte na sušení palivového dřeva někde ve sklepě, někde ve stínu ve vlhkém koutě u zdi. Palivové dřevo je potřeba pro rychlé usušení vyskládat na slunné, suché, větrné místo! Hranici dřeva je potřeba uložit tak, aby i pod ní mohl proudit vzduch, tedy 10-15 cm nad terén, třeba na staré palety či nějaký rošt. Hranici je nejlépe orientovat tak, aby byla co nejvíc osluněná, tedy ideálně ve směru východ-západ. Hranici dřeva neděláme pokud možno širší než 1 metr, aby jí průvan snadno pronikl. Naštípaná polínka rovnáme do hráně oblinou, případně kůrou dolů, štípanými plochami nahoru. Polínka rovnáme vzdušně, nesnažíme se prostor co nejvíce vyplnit, ale naopak, aby volným prostorem co nejsnáze proudil vzduch. Do hráně zarovnáme pouze kvalitní dřevo. Kusy s hnilobou vytřídíme a usušíme někde stranou, rozložené v jedné vrstvě a chráněné před jakýmkoliv deštěm. Stejně tak před zarovnáním očistíme případnou uvolněnou kůru, např. s požerem dřevokazných brouků (lýkožrouta). Takto vyskládanou hráň palivového dřeva, pokud je na slunném místě, je lepší nechat v období s menším množstvím srážek nezakrytou. Občasný déšť nevadí, dřevo rychle zase oschne, hráň zakryjeme případně jen v období s delšími vytrvalými srážkami. Takto sušené dřevo je na konci běžného léta vyschlé na vlhkost pod 20% a je připravené na topnou sezónu.

Dřevo je hygroskopický materiál - čili jeho vlhkost je silně závislá na vlhkosti a teplotě okolního vzduchu. V suchém létě, kdy je vlhkost vzduchu minimální, dokáže naštípané dřevo, pokud je osluněné, sluncem prohřáté a proudí kolem něj vzduch, velmi rychle vysychat a může dosáhnout vysušení klidně na pouhých 8-12% vlhkosti během pár týdnů - to už je extrémně přesušené. Proto je nesmysl tvrdit, že palivové dřevo je řádně proschlé až po x letech - dřevo je totiž proschlé podle toho, kde a jak je uskladněné! Zde nejspíše dochází k zmatení s postupem sušení truhlářského řeziva. Truhlářské řezivo se totiž nesmí vysušit prudce, kvůli možnosti jeho znehodnocení trhlinami, takže zde je postup sušení jiný a skutečně dlouhodobý proces - nejnáročnější řezivo např. na hudební nástroje opravdu vysychá celá léta. U palivového dřeva nás ale nějaké praskliny vůbec netrápí - tady platí, že čím rychleji jej usušíme, tím lépe. Naopak, s příchodem podzimních a zimních mlh palivové dřevo vlhkost ze vzduchu opět zase postupně nabere zpět až na rovnovážnou vlhkost kolem 20%.

V létě usušené dřevo je tedy potřeba před zimou přerovnat, vyskládat na těsno a uskladnit tak, aby k němu neměl, pokud možno, přístup chladný, vlhký vzduch, případně, aby mohlo rychle zase oschnout, třeba osluněním a průvanem, tedy například k jižní obvodové stěně domu, nebo jej skladovat někde v chráněném či temperovaném skladu paliva. A je nutné jej vždy řádně zakrýt proti dešti a sněhu, i tomu zaháněnému větrem, takže s řádným přesahem střechy a pozor i na odstřik vody od země.

vloženo: 4.8.2020, aktualizováno 4.8.2020

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.