Palivové dřevo - není kubík jako kubík!

 

V jakých jednotkách vlastně palivové dřevo nakupujeme?

Cena palivového dřeva je prodejci udávána v několika různých jednotkách, které nejsou mezi sebou úplně přesně převoditelné - pro neznalého v tom je chaos, v kterém se jako zákazník ztratí. Následující článek Vám snad osvětlí jak to vlastně je...

 

Protože je dřevo silně nasákavý materiál, jehož vlhkost může být od 10% u velmi vysušeného do 60% u čerstvě poraženého, tak se palivové dřevo neobchoduje na váhu (jako třeba uhlí), ale v objemových jednotkách. Tou jednotkou je m3 = metr krychlový = kubický, nebo prostě „kubík“ a množství dřeva se označuje jako tzv. kubatura. Jednoznačné stanovení kubatury u zpracovaného dřeva – řeziva – není problém – jedná se o vynásobení jeho rozměrů. Např. 100 kusů nařezaných hranolů 10 cm x 10 cm x 1 metr dlouhých zaujímá objem přesně 1 m3 (zanedbáme výrobní nepřesnosti, sesychání atd.) a pokud bychom ponořili takovýto nakoupený 1 m3 řeziva do vody, tak vytlačí právě 1m3 vody (Archimédův zákon). Nakoupili bychom tedy jeden plný m3 dřevní hmoty. Ovšem surové dřevo, a tedy i palivové dřevo, prostě nemá žádné pravidelné rozměry, aby bylo možné snadno a jednoznačně stanovit jeho objem, tedy kubaturu v m3. Je potřeba nějaké dohody a metodiky, jak bude objem palivového dřeva stanoven.

 

V praxi se proto používají rovnou tři jednotky objemu palivového dřeva – plnometr (plm), prostorový metr rovnaný (prmr či rprm) a prostorový metr sypaný (prms či sprm). Tyto tři jednotky nesmíme zaměnit!!! A převod mezi těmito jednotkami není právě přesný.

 

Nejpřesnější jednotkou je plnometr. Plnometr se nejvíce blíží skutečnému objemu dřevní hmoty – nakoupený 1 plnometr by po ponoření do vody vytlačil poměrně přesně právě objem 1 m3 vody. Používá se většinou při obchodování suroviny, která slouží pro další zpracování, třeba na pořez na pilách, ale může být použit i k obchodování palivového dřeva, především pokud se jedná o celé kmeny stromů, nebo o delší výřezy kmenů – např. tehdy, pokud došlo k znehodnocení kulatiny až na kvalitu vhodnou jen na topení. Prakticky se stanovuje tak, že se změří u každého konkrétního kusu kulatiny délka a její průměr a dle lesnické tzv. kubírovací tabulky se přiřadí každému kusu nějaký objem, tedy kubatura. Součet těchto přiřazených jednotlivých tabulkových kubatur je výslednou kubaturou v plnometrech. (Jen pro informaci - tabulky jsou různé dle způsobu měření průměru, dle dřeviny /smrk, buk, dub/ i pro různé sortimenty kulatiny /např. kulatina v celé délce/ a i jednotlivé státy používají své tabulky.) Stanovení kubatury v plnometrech tedy není násobení rozměrů, ale součet hodnot dle nějaké dohodnuté tabulky. Ale i tak se dá říci, že pokud nakupujete palivové dřevo v plnometrech, že poměrně velmi přesně nakupujete odpovídající plný objem dřevní hmoty.

Méně přesnou jednotkou objemu palivového dřeva je prostorový metr rovnaný. Historicky se palivové dřevo prodávalo v neštípaných polenech dlouhých 1 metr. Tady není možné stanovovat kubaturu každého jednotlivého polena (kdo by se s tím dělal?). Dřevo se vyrovnalo do hranice 1 metr široké, změřila se její délka a výška a prostým vynásobením se určil objem této hranice – v prostorových metrech rovnaných. Je jasné, že podle toho, jak moc pečlivě bude dřevo srovnáno, tak pokaždé může být objem hranice trochu jiný. Záleží, jestli prostor mezi velkými poleny vyplníme menšími, záleží, jak přesně hranici zarovnáme např. na výšku a jak přesně ji změříme. V prostorových metrech rovnaných můžeme koupit i dřevo naštípané, nebo dřevo ve větší délce než 1 metr – kvůli dopravě a manipulaci se dnes palivové dřevo často zpracovává na délky 2, případně i 3 a 4 metry. V podstatě – jestliže je palivové dřevo vyskládáno do pravidelné hranice, u které můžeme změřit a vynásobit její rozměry, tak takto vyrovnané dřevo je možné koupit v prostorových metrech rovnaných. V jednom prostorovém metru rovnaném je cca 0,7 plnometru +- cca 15%, dle průměrů a pečlivosti vyskládání a změření.

Nejméně přesnou jednotkou palivového dřeva je prostorový metr sypaný. Pokud palivové dřevo vysypeme do nějakého prostoru, tak když vezmeme jeho délku x šířku x výšku a vypočteme objem tohoto prostoru, tak máme prostorové metry sypané. Krátká neštípaná polínka nasypaná do prostoru jej zaplní poměrně pravidelně, zde se dá říci, že takovýto prostorový metr sypaný bude cca 0,5 plnometru. Ovšem pokud do téhož prostoru nasypete naštípaná metrová polena bude využití prostoru daleko menší a v jednom prostorovém metru sypaném bude už jen cca 0,35 plnometru, tedy o 30% paliva méně! Je tedy jasné, že měření v prostorovým metrech sypaných je nejméně přesné – podle toho, na jakou délku je palivové dřevo nařezané, jak moc je naštípané a podle toho, jak a kam bude dřevo nasypáno, pokaždé bude v daném prostoru dosti jiný čistý objem dřevní hmoty. Prodávané palivové dřevo připravené k okamžitému topení, tedy nakrácené, naštípané a případně i usušené je často prodáváno právě jako sypané, např. v různých koších, velkoobjemových vacích, případně dodáváno v sklápěcích nákladních autech, nebo v kontejnerech - tedy v prostorových metrech sypaných – na to je třeba si dát pozor.

Při porovnávání cen palivového dřeva je tedy nutné si uvědomit, v jakých jednotkách je cena uváděna a v případě dodávky v prostorových metrech sypaných je nutné nějak posoudit, například vyrovnáním dodaného dřeva do hranice a přepočtením na prostorové metry rovnané či plnometry, kolik palivového dřeva skutečně nakupujeme a nakolik je cena výhodná!

vloženo: 4.8.2020, aktualizováno 4.8.2020

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.